|
|
Výtvarný časopis Ateliér od svého vzniku po současnost
Mikulíková, Radka ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sládková, Hana (oponent)
Diplomová práce "Výtvarný časopis Ateliér od svého vzniku po současnost" se zabývá výtvarně zaměřeným čtrnáctideníkem Ateliér, který vycházel od roku 1988 do prosince 2015. Práce zasazuje periodikum do historického kontextu doby osmdesátých a devadesátých let až po první dekádu nového tisíciletí. Diplomová práce se podrobně zaměřuje na roky vycházení časopisu Ateliér 1988, 1989, 1990, 1992, 2000 a 2008. Nejpodrobněji jsou zkoumány roky 2012 a 2015, které jsou pro časopis zásadní zejména z hlediska finanční krize periodika. V roce 2012 se časopis dostal do finančních potíží, které vyvrcholily koncem roku 2015, kdy list podal žádost o likvidaci a dne 1. ledna 2016 do likvidace vstoupil. Ve všech zkoumaných ročnících je zaměřena pozornost také na redakci, grafickou úpravu a obsah čtrnáctideníku Ateliér. Nejpodrobněji je obsah zkoumán v letech 2012 a 2015, kdy pomocí analýz všech autorských textů budou představeni všichni přispěvatelé z řad redakce i externistů, kteří se podíleli na obsahu obou ročníků. Pozornost je věnována i tomu, kteří autoři do periodika přispívali, kolik jich bylo celkem a kolikrát do časopisu za rok přispěli. Druhá analýza je věnována pouze autorským textům na jednotlivé výstavy, které byly v roce 2012 a v roce 2015 představeny. Cílem této analýzy je zjistit, jaké umělce a...
|
|
|
Výtvarně-kritická práce Jiřího Šetlíka a česká výtvarná kritika 60. let
Sládková, Hana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Text popisuje přístup, východiska a metodu výtvarně-kritické práce Jiřího Šetlíka, významného českého teoretika a historika umění a výtvarného kritika. Jeho prostřednictvím přibližuje odlišná období české výtvarné tvorby a její reflexe. Práce má dvě části. První část je členěna do tří celků, chronologicky řazených, které vymezují a mapují různá prostředí, východiska i možnosti způsobu práce. V rámci každého období jsou zmíněny důležité události na kulturní scéně, souvislosti výstavní praxe, ediční činnosti a stavu kulturního resp. výtvarného tisku; a následně rozebrány konkrétní texty, jejichž výběr má z hlediska různých formátů, témat i stylů zprostředkovat publicistickou práci Jiřího Šetlíka v daném období. Výběr textů má zároveň vystihnout východiska a prostředky vymezeného období, ilustrovat dění ve výtvarném umění a umělecké publicistice a naznačit stav a změny kulturních institucí i periodik dané kulturně-politickým vývojem. Na základě jejich celku má být v druhé části práce vymezena metoda Jiřího Šetlíka, jeho zdroje a způsob práce. Ty jsou zasazeny do kontextu dobového vnímání výtvarné kritiky, jejího teoretického vymezení a kritické praxe období 60. let, které je vzhledem k uměleckému dění i úrovni jeho reflexe dosud pro českou uměleckou teorii i kritiku klíčové. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Jaroslav Špillar (1869-1917) a český výtvarný folklorismus na přelomu 19. a 20. století
Fišerová, Hana ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zmapovat folklorní tendence v českém secesním malířství kolem roku 1900. Období přelomu století je v českém výtvarném umění charakterizováno snahou zorientovat se vývoji západního evropského umění a nalézt vlastní cestu k modernosti. Vznikají nové umělecké spolky, organizují se výstavy velkých osobností tehdejšího západního umění. Vůdčími osobnostmi jsou výtvarní kritikové, jejichž názory výrazně přispívají k vytyčení směru, jakým se české umění bude vyvíjet. Poslední čtvrtina 19. století je zároveň obdobím, kdy je v souvislosti s obrodným procesem české společnosti manifestován potenciál lidové kultury, která je chápána jako původní a nezkažená. Vyvrcholením tzv. národopisného hnutí byla Národopisná výstava českoslovanská konaná roku 1895 v Praze. Na rozhraní těchto dvou proudů: touze po vyrovnání se západnímu umění a zároveň hledání inspiračních zdrojů v lidovém umění, vyrůstá tvorba tzv. regionálních malířů. Diplomová práce se snaží tento fenomén charakterizovat a doložit jeho existenci na srovnání tvorby několika vybraných osobností výtvarného regionalismu. Hlavní část práce bude tvořit popis života a díla Jaroslava Špillara tvořícího na Chodsku, jehož osobnost bude postavena vedle dalších folklorně orientovaných malířů Čech a Moravy (Augustin Němejc, Joža Uprka)....
|
|
|
Výtvarná kritika na stránkách časopisu Dílo (1903-1949)
Bytelová, Adéla ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Winter, Tomáš (oponent)
Výtvarná kritika na stránkách časopisu Dílo (1903-1949) Abstrakt Bakalářská práce se zabývá texty výtvarné kritiky publikovanými v uměleckém měsíčníku Dílo, časopise vydávaném Jednotou umělců výtvarných mezi lety 1903-1949. V jednotlivých chronologicky řazených kapitolách jsou vybrané kritické texty analyzovány, porovnávány s texty konkurenčních uměleckých časopisů, zasazeny do kontextu dobových uměleckých sporů a doplněny o základní informace o redakci, recenzentech a programu časopisu. V závěru je nastíněn celkový obraz výtvarné kritiky v časopise Dílo, její orientace, proměny, vývoj, význam a vliv na umělecké dění první poloviny dvacátého století.
|
|
|
Od výtvarné kritiky k výtvarné publicistice? Psaní o výtvarném umění po roce 1989
Sládková, Hana ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Pachmanová, Martina (oponent) ; Vančát, Jaroslav (oponent) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Smyslem práce je zjistit, nakolik ovlivnila změna politických a společenských podmínek charakter umělecké kritiky, konkrétně textů o výtvarném umění. V čem (pokud vůbec) navázala 90. léta na odkaz umělecké kritiky 60. let, jak se vypořádala s obdobím normalizace? Nakolik ovlivňuje výtvarně-kritické texty umělecká produkce a nakolik změny ve fungování médií? Analýza textů z vybraných periodik 90. let má umožnit sledovat, jestli a jak odráží formální a obsahová stránka textů o vizuálním umění vývoj komunikace, charakter umění a strukturu a způsob fungování médií (resp. společnosti). Téma propojuje mediální a komunikační studia s teorií umění a vizuálními studii. Hanka Sládková
|
|
|
Výtvarný časopis Ateliér od svého vzniku po současnost
Mikulíková, Radka ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sládková, Hana (oponent)
Diplomová práce "Výtvarný časopis Ateliér od svého vzniku po současnost" se zabývá výtvarně zaměřeným čtrnáctideníkem Ateliér, který vycházel od roku 1988 do prosince 2015. Práce zasazuje periodikum do historického kontextu doby osmdesátých a devadesátých let až po první dekádu nového tisíciletí. Diplomová práce se podrobně zaměřuje na roky vycházení časopisu Ateliér 1988, 1989, 1990, 1992, 2000 a 2008. Nejpodrobněji jsou zkoumány roky 2012 a 2015, které jsou pro časopis zásadní zejména z hlediska finanční krize periodika. V roce 2012 se časopis dostal do finančních potíží, které vyvrcholily koncem roku 2015, kdy list podal žádost o likvidaci a dne 1. ledna 2016 do likvidace vstoupil. Ve všech zkoumaných ročnících je zaměřena pozornost také na redakci, grafickou úpravu a obsah čtrnáctideníku Ateliér. Nejpodrobněji je obsah zkoumán v letech 2012 a 2015, kdy pomocí analýz všech autorských textů budou představeni všichni přispěvatelé z řad redakce i externistů, kteří se podíleli na obsahu obou ročníků. Pozornost je věnována i tomu, kteří autoři do periodika přispívali, kolik jich bylo celkem a kolikrát do časopisu za rok přispěli. Druhá analýza je věnována pouze autorským textům na jednotlivé výstavy, které byly v roce 2012 a v roce 2015 představeny. Cílem této analýzy je zjistit, jaké umělce a...
|
|
|
Post-internetové umění v galerijní praxi
Hošek, Petr ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Malečková, Dita (oponent)
Tato práce se zabývá současným uměleckým hnutím post internet, jeho projevy a galerijní praxí. Důraz je kladen na komplexní popis jeho témat, zejména pak na problémy jeho prezentace, korporátní estetiku, radikální identifikaci a post lidského těla. Významnou částí je kapitola "Výstavy a projekty", která ozřejmuje přechod umění z internetu do galerijních prostorů a jeho metody. Následné kapitoly přibližují českou post internetovou scénu a negativní dopady internetu na společnost a umění.
|
|
|
Jaroslav Špillar (1869-1917) a český výtvarný folklorismus na přelomu 19. a 20. století
Fišerová, Hana ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zmapovat folklorní tendence v českém secesním malířství kolem roku 1900. Období přelomu století je v českém výtvarném umění charakterizováno snahou zorientovat se vývoji západního evropského umění a nalézt vlastní cestu k modernosti. Vznikají nové umělecké spolky, organizují se výstavy velkých osobností tehdejšího západního umění. Vůdčími osobnostmi jsou výtvarní kritikové, jejichž názory výrazně přispívají k vytyčení směru, jakým se české umění bude vyvíjet. Poslední čtvrtina 19. století je zároveň obdobím, kdy je v souvislosti s obrodným procesem české společnosti manifestován potenciál lidové kultury, která je chápána jako původní a nezkažená. Vyvrcholením tzv. národopisného hnutí byla Národopisná výstava českoslovanská konaná roku 1895 v Praze. Na rozhraní těchto dvou proudů: touze po vyrovnání se západnímu umění a zároveň hledání inspiračních zdrojů v lidovém umění, vyrůstá tvorba tzv. regionálních malířů. Diplomová práce se snaží tento fenomén charakterizovat a doložit jeho existenci na srovnání tvorby několika vybraných osobností výtvarného regionalismu. Hlavní část práce bude tvořit popis života a díla Jaroslava Špillara tvořícího na Chodsku, jehož osobnost bude postavena vedle dalších folklorně orientovaných malířů Čech a Moravy (Augustin Němejc, Joža Uprka)....
|
|
| |
|
|
Výtvarně-kritická práce Jiřího Šetlíka a česká výtvarná kritika 60. let
Sládková, Hana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Text popisuje přístup, východiska a metodu výtvarně-kritické práce Jiřího Šetlíka, významného českého teoretika a historika umění a výtvarného kritika. Jeho prostřednictvím přibližuje odlišná období české výtvarné tvorby a její reflexe. Práce má dvě části. První část je členěna do tří celků, chronologicky řazených, které vymezují a mapují různá prostředí, východiska i možnosti způsobu práce. V rámci každého období jsou zmíněny důležité události na kulturní scéně, souvislosti výstavní praxe, ediční činnosti a stavu kulturního resp. výtvarného tisku; a následně rozebrány konkrétní texty, jejichž výběr má z hlediska různých formátů, témat i stylů zprostředkovat publicistickou práci Jiřího Šetlíka v daném období. Výběr textů má zároveň vystihnout východiska a prostředky vymezeného období, ilustrovat dění ve výtvarném umění a umělecké publicistice a naznačit stav a změny kulturních institucí i periodik dané kulturně-politickým vývojem. Na základě jejich celku má být v druhé části práce vymezena metoda Jiřího Šetlíka, jeho zdroje a způsob práce. Ty jsou zasazeny do kontextu dobového vnímání výtvarné kritiky, jejího teoretického vymezení a kritické praxe období 60. let, které je vzhledem k uměleckému dění i úrovni jeho reflexe dosud pro českou uměleckou teorii i kritiku klíčové. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.